25. září 2011

Introvertní disko aneb Já bych ty skinny džíny zakázala!

V Boro klubu se nám docela líbí. Je tam takovej ten typickej, zatuchlej, hospodskej smrádek, mají tam Poličku jen za 22,- a občas se tam samozřejmě konaj celkem dobrý akce.

Tahle pártoška byla charakterizována jako "fatální akce pro zvrhlé gurmány". Hráli tam ti údajně nadějní Table spolu se Schwarzprior, které, jak jistě chápete, jsme si po četných reportech našeho kámoše Hipsterskýho Trojúhelníka prostě nemohli nechat ujít, už jenom proto, abysme o tom mohli mluvit...

Na místo jsme dorazili něco málo po půl desáté (bo jsme studenti pracující až do pozdních hodin), na scéně už vřískali Table, ale prej teprve druhou písničku. Po prvotním rozčarování a negativních tichých úvahách nad tím, že čumíte na dalšího člověka, co má na hlavě sestřih "naxavieradolana" a lehounkým kroucení hlavou, se ale všechno rozplynulo. Chlapíci vypadali, že se dost stydí, což je mně osobně sympatický, bo se taky jako dost stydím, a když se jim v jednu chvíli "zaseknul" synťák (aneb můj myšlenkovej pochod ve stylu "Aha, to asi není schválně", když se už patnáct vteřin ozývá stále jednotnej zvuk a týpek s vyděšeným výrazem kontroluje všechny kábly) se zpěvák tváří jak boží umučení a poté do mikrofonu tiše vyřkne jakousi omluvu. Jinak ten zpěv se mi dost líbil, takovej trochu emo naléhavej, kterej docela dobře koresponduje se všema těma zvukama a hlukama na pozadí. No, ale těžko říct, co z nich ještě vyroste...

Po pivní pauzičce rozjíždějí svoje introvertní disko Schwarzprior. Co naplat, nikde jsem nějak nezjistila, jestli je tahle "hudba" myšlena vážně nebo ze srandy (doufám v onu druhou možnost). Bylo to zvrhlé, a to nejen kvůli jejich podivné imidž provinčních rádobyumělců. Píšu to na tomhle místě už podruhé - nemám ráda tenhle "ani-zpěv-ani-rap", kdy se ani jedno z toho nedělá pořádně, a ještě k tomu do toho ten člověk pak začne tak šíleně řvát, že máte chuť strčit si prsty do uší. A děcka - když už zpívám ve svojí rodné řeči, bylo by fajn, aby těm textům bylo rozumět. Nebo to snad nebylo česky?

Ale aby to nebylo jen negativní, v hlavě mi uvízlo pár zajímavých slovních spojení, která budu zřejmě teď často používat v běžných konverzacích. Fakt by mě zajímalo, jaký drogy musí člověk brát, aby přišel na takový hlášky jako "smrt láska chcaní" a "monolog tma Lady Gaga". Jo a ty vizualizace byly občas i celkem nápadité, udělala jsem díky tomu pár zajímavých fotek.

No aspoň, že si umělčici z FaVU v nevkusných hadrech po babičce zařádili. My si zařádili až na improvizované afterparty.

Žádné komentáře: