Po dlouhém hudebním půstu jsme se rozhodli, že se necháme pohltit chytlavými refrény francouzské kapely M83 a tak jsme vyrazili do Prahy, já jsem tam vyrazila pro jistotu o pár dní dřív, abych nadechla atmosféru velkoměsta, abych utekla z malého města, prohodila jsem si
práci, zařídila - v uvozovkách, co bylo třeba do školy - jsem zkrátka busy, sbalila vojenský batoh, vzala sluneční brýle, už je to konečně třeba, sedla na žlutý autobus a razila si cestu.
Už cesta byla vtipná, seděla jsem v hejnu asi 6 Pražanek, toho nejhoršího věku - rozuměj kolem 45-50, tyto ženské jsou jak utržené z řetězu, sexuální narážky, hlasitý smích, no divný vkus a vůbec... Vůbec se na toto netěším a doufám, že to překonám líp jak pubertu.
A ještě! Seděla jsem vedle jedné holky, chuděrka po půl hodině usnula, otevřela ústa a lehla si na mé rameno, divím se, že si nezlomila o mou kostnatost lícní kost, každopádně hodinu před cílem se probudila, já jsem usnula probudila jsem se na jejím rameně - taky ho měla kostnaté, jako bonus jsem ji zaslintala. WHATEVER! (smích)
Dojela jsem do Prahé, našla jsem kamarádku, to jako do pohody si kráčím po tom city, ale pak zabloudím v Palladiu, to fakt nechápu, to má snad třicet pater (čti 5), 89 eskalátorů (logicky, když je 5 pater mělo by být i 5 eskalátorů :D)... Prostě buran ve městě!
Přeskočím k neděli! Protože co tady mám vypisovat, prostě jsme se procházeli po Praze, navštěvujeme místa o kterých nám vyprávějí ve škole, občas bloudíme, hledáme lecebrity, jdeme někam na výstavu - můžu doporučit DOX Middle east europe a pokud jste studenty nějakého uměleckého oboru nebo tak něco, tak je to jenom za 40 a to je fajn, ne? Ještě k tomu jsou tam mocně milí lidi a je tam takový klid a vůbec, fakt si to chválím! No a taky nemusíte vědět, že jsem byla snad v tom největším antikvariátu a byl tak velkej, že bych brala všechno od časopisů po harmoniky až po děsivě asi sto let staré fotky rodin, chlapů, žen, dětí a tak vůbec. Takže až budu chtít natočit nějaký horor třeba, tak si to tam půjdu všechno koupit, protože to je fakt šílené!! :D:D:D a taky sekáč, kde bylo všecko za dvacku, tak jsem si koupila jakože černé džíny za dvacku, ale světe div se neoblíkla jsem se do nich. Všeobecně dost neumím v sekáčích nakupovat, prostě stojím a hledím. Po tom všem trajdání do městě, focení a pravém tom turistikování jsme šli do hospody, kterou napravoval Zdenda Polreich, je fakt, že kdyby tam ta nálepka Zdenka nebyla, tak tam ani nepáchnem, ale měli tam českou kuchyni a taky hovězí guláš a kdyby o tom pořád někdo nemlel, tak by na to nepřišla chuť! Mimochodem, dneska jsme snídali Podprdelnou polévku z Farmářské prodejny na Kampě, no pořád lepší jak brambůrky a Sangria třeba! Vybalovala jsem si totiž dneska vojenskou batožinu a byly v ní ještě párky, raženka a kuřecí bageta. Byl HLAD!
Toto se snídá v Brně
Možná jsem se teď rozhodla, že o koncertě napíšu ve druhé části. Jo a taky jsme byli u zdi Johna Lennona, fakt prvně, to je snad aji trapné, ale našli jsme ji tak rychle, jak bychom ji snad vytvořili. No v Praze je pořád a stále co objevovat.
